Celé to mé putování měřilo 606 km, takže do Nadačního fondu dětské onkologie Krtek putovalo 6 060 Kč. Velký dík patří vám všem, kteří se s vlastním odeslaným příspěvkem přidali, i vám všem, kteří mě na cestě jakkoliv podpořili. Jsem samozřejmě nevýslovně vděčný i lidem, které jsem po cestě potkal a které moc rád uvidím znova. Když na to teď vzpomínám zpětně, byl to nepopsatelný zážitek, máme u nás v Česku tolik úžasných míst a milých, dobrosrdečných lidí, kolikrát na dosah ruky a přitom o nich nevíme. Je toho u nás ještě spousta k objevování, takže tenhle projekt určitě bude pokračovat. Koho by něco z téhle malé cesty zajímalo, klidně mi pošlete zprávu.

Sledovat moji cestu jste mohli na facebooku zde: www.fb.com/ceskemprodeti/

Čím chceš balit holky, po třicítce… Myslím tím ty pěkný vysokoškolačky… Mladý dvacky nezajímá hezkej sobotní výlet na Macochu, takže by bylo fajn umět hrábnout do strun u táboráku nebo se naučit slušnej prstoklad na klavír, co ty na to?

OK, můj život námořníka trval jen týden a neplavil jsem se napříč oceány. Přesto to byl pro takového suchozemce jako já kouzelný zážitek - všechno od napínání plachet, lovení ryb, až po usínání na něžných vlnkách v zátoce, k tomu skvělá parta lidí a poštěstilo se nám i mrknout na hokejové mistrovství.

Hele občas něco slíbíte a už to nejde vzít zpět. Když jsem hledal rady ohledně přechodu republiky v rámci Česko pro děti, tak se mi od Ládi Zibury dostalo rady, že stačí "prostě jít". Tak hádám, že tady bude stačit "prostě běžet" a nějak to dopadne 🙂

Železniční most u Rapotic sice není neuvěřitelně vysoký, nicméně když stojíte na zábradlí těsně před odrazem, chce to odvahu. Rozhodně to ale chci vyzkoušet i znova. Díky borcům ze Sakrblé project, že takové akce pořádají.

Pod mořskou hladinou se skrývá kromě plastového odpadu i spoustu podmanivé krásy, která je suchozemcům na první pohled skrytá. Kéž by existoval způsob, jak by člověk mohl pod vodou setrvat déle než jedno nadechnutí…

Kůň provází člověka již tisíce let na jeho pouti životem. Pouto, které mezi tímto zvířetem a lidmi za ty roky vzniklo je velmi pevné, byla by proto velká škoda, kdybych nepoznal, jak je vidět svět ze sedla.

Spielberg, Lucas, Tarantino a další velikáni formovali už od dětství celý můj vkus, morální hodnoty a zásobu cool hlášek. Jaký lepší odkaz po sobě může člověk zanechat, než veledílo stříbného plátna… nebo aspoň béčkovou reklamu na zahradní traktory.

Když mi bylo 14, toužil jsem v nejdivočejších snech po blond melíru jako měli kluci z Backstreet Boys. Nyní, když už vím, že jsme národem plným tolerance a nesoudíme druhé podle vzhledu, nic mi nebrání vyzkoušet si ten pocit malé vlasové rebelie.

*EDIT* Nejsme národem plným tolerance a soudíme druhé podle vzhledu… ale stejně jsem to udělal 😀

Cože? Psaní knih je pro starý lidi, ne? No, možná ano… Já mám ale už 10 let spousty rozepsaných věcí, které mi leží v šuplíku a bylo by fajn konečně něco dokončit.

Kdysi dávno mi pubescentní dvojka Kotek s Mádlem vnukla myšlenku, že snowboarďáci mají vždy to nejlepší řezivo a je to hukot. Bohužel jsem s tím otálel tak dlouho, že se mezitím návodů na zaručený štych vystřídalo desítky (momentálně frčí Elektrokoloběžkáři). Proto když se mi naskytla šance navštívit s dobrou partou rakouské Alpy, neváhal jsem. Pouhé tři dny na svahu mě stavěly do nelehké, velmi bolestivé úlohy, ale když jsem třetího dne úspěšně stanul na vrcholu a na konci dne zvládl bez nehody i cestu dolů, byl to skvělý pocit.

Řítit se prázdnem k zemi rychlostí 200 km/h je zvláštně uvolňující pocit. Děkuji mé milé rodině, kteří mi to stihli umožnit dřív, než jsem se k tomu rozhoupal sám 🙂 Určitě to nebylo naposledy.

Viděli jste film The World's End? Tak přesně takovou akci máme i v Brně. Minule nám chybělo opravdu jen málo k úspěšnému zvládnutí a proto to tentokrát chci dotáhnout do konce (světa). Více informací o akci na ZlatáMíle.cz S překonáním všech sil jsme tuhle divočinu opravdu dotáhli do konce (někteří). Druhý den opravdu stál za to 🙂

Krev je hned po slivovici nejdůležitější životadárnou tekutinou na Moravě a pokud ji opravdu někdo potřebuje, člověk by měl překonat své pohodlí a nabídnout pomocnou ruku. V rámci zvýšení zásoby šlechtické krve jsem konečně překonal obavy a vydal se do FN v Bohunicích, kde jsem za milé podpory personálu snědl rohlík a tatranku a odevzdal nezanedbatelné množství životodárné tekutiny.

Desert Eagle, slavná 1911, ákáčko, Ruger .357 a Zajcevův Mosin-Nagant, spousta hluku a střelného prachu opravdu dokáže vykouzlit úsměv. Doporučuji každému dospělákovi, koneckonců není na tom nic těžkého.

Dospívání v sedle pionýrů a stopětadvác mě bohužel minulo, co se dá dělat. Nikdy není pozdě to dohnat a poznat kouzlo jedné stopy se všemi jejími krásami.

Wow, tys jako nikdy neletěl letadlem, jo?

Hele, tak teď už jo a bylo to docela fajn. Víkendový trip Vídeň-Fuerteventura a zpět byl výbornou inspirací pro další prodloužené víkendy k načerpání energie.

Pokud to celý rok nepoužiješ, nepotřebuješ to. Svůj přechod k minimalismu jsem začal zvolna, pouze oblečením. K mému překvapení to ale znamenalo dvě plné cestovní tašky věcí, které jsem už roky neoblékl. Vše putovalo do charitního bazaru a snad to někde poslouží někomu dalšímu. Je to opravdu dobrý pocit, přestat se upírat k věcem, které nepotřebujeme.

Na objevování země jsem se narodil příliš pozdě, na objevování vesmíru zase příliš brzy. Kdo ví, kam nás lidská zvědavost a technologie přivedou, pevně věřím, že se návštěvy vesmíru dočkám.

Střední škola je významnou fází našeho života, hlavně dospívání. Čtyři roky plné různých zážitků jen tak nesmažete a 10 let je více než symbolické jubileum, které po uspořádání srazu vyloženě volá. Nebyli jsme sice komplet, ale pana třídního potěšila i dvoutřetinová účast jeho oblíbených potomců, ze kterých se mu podařilo udělat lidi. Snad to zvládneme i příště…

Většina velkých borců s tímhle začínala podstatně dřív a na nic nečekali. No, do Forbes 30 pod 30 už se bohužel nedostanu, ale trpělivost přináší růže.

S kým jsi, takový jsi. Někdy trvá trochu déle si to připustit, ale lépe pozdě, než nikdy. Je třeba uvědomit si hodnotu vlastního času a věnovat ho těm, kteří si to zaslouží.

Dobré skutky jsou zdarma. Ale ruku na srdce, občas potěší i pár těch zlaťáků, které pomůžou dobré věci.

V rámci první výzvy Českem pro děti jsem se rozhodl přispět na NF Krtek přispět 10 Kč za každý kilometr cesty. Dokonce se k této výzvě přidalo i pár dalších lidí, což mi udělalo nesmírnou radost a rozhodl jsem se s projektem pokračovat.

Když se hvězdou YouTube můžou stát 5 leté děti z Kuřimi, co teprve fresh třicátník… Copak to může být tak těžké? Pokud do léta získám aspoň 100 subscriberů, zvu vás na zmrzlinu za všechny vydělané YouTube money!

Třicítka je po pubertě druhým důležitým milníkem vašeho těla. V létě si k vodě bere sixpack každej chlap, no mně se ještě nechce spokojit s tím plechovkovým.

OK, jedno už sice mám, ale na to další už se chystám opravdu dlouho. Pokud mi to rodiče dovolí, odhodlám se dokud ještě nejsem starej… pak to bude vypadat hrozně.

Koncept dokonalé ženy se v myslích vědců po celém světě liší. Jak vypadá dokonalá žena, co by měla umět, jaká by měla být? Existuje vůbec? Uvidíme…

Návštěva Extreme food festivalu se vydařila, přestože organizace trochu skřípala 🙂 Něco málo k ochutnání se podařilo získat, bylo to překvapivě chutné, takže pro úvod do exotiky dobré.

Třicítka je jen jednou za život, že jo. Takže co takhle to vzít pořádně a udělat ne jednu, ale rovnou dvě párty…

Díky skvělým kamarádům a rodině se nám společně podařilo uskutečnit dvě skvělé oslavy - jednu v Brně, jednu na Slovensku. Laťka je nastavena opravdu vysoko, takže za 10 let budu mít co dělat, aby se to podařilo trumfnout.

"Of course, we should buy a bar!" No není to nejlepší možný nápad? Nenapadlo to občas každého z nás? Žádné poslední objednávky, dokud i ten poslední člověk neodejde domů, zástupy krásných žen flirtují s barmany a rtěnkou píšou na ubrousky svá čísla, každodenní párty plné nečekaných momentů… Není to krásná představa?